Únor - první prolety, první pyl
Lísky by na včelnici neměly chybět
Únor bývá obvykle již ve znamení prvních proletů včel a vyhledávání prvních zdrojů pylu.
Den se pomalu prodlužuje a slunce se vrací od obratníku Kozoroha směrem k rovníku. Sluneční paprsky na naše území začínají dopadat v ostřejším úhlu a velkou část své energie vyplýtvají na rozpouštění sněhu. Kdo zimuje včelstva na stanovišti bez sněhu, získává náskok, protože slunce rovnou ohřívá půdu a mikroklima stanoviště nastartuje rozvoj včelstev o 2–3 týdny dřív.
První prolet
V období do prvního proletu stále platí, že matka klade jen sporadicky na plochu dlaně na 2 – 3 plástech. To se radikálně změní po prvním proletu. K proletu dochází ve slunných dnech, kdy teplota vzduchu stoupne na 8–9 °C a zároveň se slunce opře o stěny úlů. Síla paprsků je natolik významná, že včelstvo nabudí k prvním opatrným výletům létavek do okolí očka. Stačí na to jen několikaminutové osvity přední strany úlu. Létavky se záhy zbavují obsahu výkalového vaku a to za letu, případně po dosedu na pevný povrch. Některé létavky, zvláště ty, které dosednou na sníh, mohou zachladnout a již se do úlu nevrátí. Včelstva v úlech s očky pravidelně využívají možnost proletu o 1–2 týdny dříve oproti včelstvům, která zimují v úlech bez oček. Ve dnech úlů bývá chladno, protože včelstva teplotu vzduchu v úlech během zimy neovládají. Proto ojedinělé létavky neriskují zachladnutí ve studeném dnu, dokud teplý venkovní vzduch dostatečně neohřeje i vzduch uvnitř úlu. Létavky využívají první náznaky oteplení k očišťovacímu proletu o to intenzivněji, čím více mají naplněné výkalové vaky. Zde platí přímá úměra s délkou období, které uběhlo od posledního podzimního proletu, a nepřímá úměra v souvislosti s kvalitou podzimního krmení. Nejlépe přezimují včelstva na čistém cukru. Oproti invertům nemá balastní látky, a proto minimálně zatěžuje trávicí soustavu zimujících včel. Ideálem je zimování na květovém medu, ale k tomu musí být vhodné pastevní podmínky v okolí včelnice. Za dob drobných zemědělců si včelstva vytvářela podstatnou část zimních zásob z nektaru čistce ročního, který hojně rostl na nepodmítnutých strništích. Tuto možnost již naše včelstva nemají. V první dekádě tohoto století měla mnohá včelstva v nejteplejších oblastech naší republiky možnost zimovat na slunečnicovém medu. Včelstva si během července donesla do plodišť takové množství nektaru, že následné krmení bylo zbytečné či symbolické. V současnosti již slunečnice tolik nektaru neposkytuje. Nevím, zda zemědělci začali pěstovat odrůdy, jejichž květy tolik nektaru neprodukují? Letos nám mohou průběh zimování zkomplikovat zbytky melecitózy v plodišťních plástech. Již téměř tradiční vánoční oteplení letos sice přišlo, ale včelstva jej mohla využít jen v teplejších oblastech. Nešlo o masový jev jako vloni.
Jarní prolet u Eurodadantu
Je zajímavé, že včelstvo potřebuje k řádnému pročištění minimálně 2–3 teplé dny. Aby včelstvo udrželo teplotní podmínky v úle, nemůže si dovolit, aby všechny létavky najednou opustily úl. Proto vyčkáme s jarní prohlídkou až po úplném pročištění včelstva. Je potřeba dát včelstvům čas. Zda již správný čas nastal, poznáme při prohlídce velmi brzy.
Při prvních únorových proletech jde včelstvům v prvé řadě o vyprázdnění výkalových vaků. Vyprazdňují se za letu v okruhu několika metrů kolem úlů, či po dosednutí na pevnou plochu, střechy úlů nevyjímaje. Pokud včelstva zvládají zimování bez výrazných problémů, nekálejí na přední stěny úlů. Ale v případě, že již nemohou udržet obsah výkalového vaku z nejrůznějších důvodů, pak kálí i v okolí očka či česna na přední stranu úlu. Nejhorší variantou je situace, kdy létavky začnou kálet v úle. Důvodem může být výše zmiňované nevhodné krmení na zimu, melecitóza v zimních zásobách, rušení včelstev v zimním období (automobily, zvířata, těžba dřeva), případně silná nosémová nákaza včelstev. Začne-li včelstvo v průběhu zimy kálet v úle, již mu zpravidla není pomoci. Létavky mají tendenci pokálené rámky a plásty čistit a to je pro včelstvo začátek konce. Nosemóza se šíří mezi dospělými včelami díky vzájemnému předávání potravy, vnitřní orgány včel jsou zasaženy a včelstvo rychle slábne a hyne.
Včelstvo zničené jezevcem
První pyl
V některých letech příroda v únoru poskytne včelstvům první sporadické zdroje pylu. Vzhledem k tomu, že většinou je zem ještě pokryta sněhem, mají potenciální význam pro včely zdroje pylu na dřevinách. V našich podmínkách jde hlavně o lísku obecnou a olši lepkavou. Velmi často se bohužel stává, že se květy vypráší, aniž by létavky měly šanci doletět z úlu na nejbližší lísku či olši. Často pak můžeme vidět na sněhu žluté pylové skvrny pod olší a nedaleko zatím naše včelstva marně čekají na možnost proletu.
Škůdci
V únoru se včelstva na včelnicích stávají cílem lesní zvěře, která se snaží dostat k potravě. Kuny obvykle zvolí nejslabší místo úlu a na něj soustředí veškerý um a sílu zubů. Méně často, ale o to intenzivněji, se do úlů vloupává jezevec. Ač je na první pohled neohrabaný, sílu v tlapách musí mít obrovskou. Využije vrstvu sněhu, aby se dostal až ke střeše úlu, tu tlapami odsune i s pětikilovým šutrem, zvedne víko a vybere si plodové plásty. Viz obrázek z jara 2007. Zásobní plásty na boku v úle ponechal, ale plodové plásty vykousal až na loučky. Včelstvo tento útok nepřežilo, zachránil jsem již jen matku s hrstkou včel. Těmto škodám absolutně zabránit nelze. Naštěstí se v našich zeměpisných šířkách nevyskytují medvědi, a tak jsou škody tohoto druhu ojedinělé.
Odběr vzorků
Nejdůležitější včelařovou prací je odběr vzorků měli na vyšetření varroázy, případně moru včelího plodu. Termín odevzdání je stanoven na 15. února. Měl by měla být suchá, a proto je dobré ji odebírat na přelomu ledna a února, aby stihla ještě vyschnout. Suchou měl odevzdáváme nejlépe v osvědčených tubusech.
Včelnice před odběrem vzorků měli
Sníh někdy komplikuje odběr vzorků
Ing. Pavel Cimala, chovatel matek Carnica Cimala,
e-mail: cimala@vcelimed.cz
