D A D A N T K L U B

V červnu máme včelstva v plné síle. Plodiště je zakladeno na maximum a v ideálním případě máme první snůšku vytočenou a včelstva plní medníky další snůškou. V průběhu června přichází v úvahu snůška z maliníku, lípy a medovicová snůška. Tyto snůšky mají společného jmenovatele ve své zvýšené velké závislosti na průběhu počasí a nelze se na ně příliš spoléhat. Osobně se každý rok těším na maliníkový med. Je světlý a velmi lahodný. Potřebuje velmi horké počasí, ideálně 30 °C během dne. Pak opravdu včelstva naplní medníky za pár dní. Bohužel cílené ožínání mladých stromků na pasekách snižuje množství maliníku v lesích a tak pro včely zbývají porosty na krajích lesů a podél cest.

 Vhodný úl

 Aby včelstva mohla maximálně využít nárazovou snůšku měla by mít k dispozici dostatečně prostorné úly pro ukládání sladiny i výchovu plodu. Běžné včelstvo v našich podmínkách potřebuje plodiště o velikosti 270 dm² oboustranné zavíčkované plochy plástů. Z toho počítejme, že 2 plásty jsou krycí, které matky většinou nezakládají. K výchově plodu včelstvu zbývá cca 230 dm². To je při 80% zakladení dostatek prostoru pro výchovu plodu. Pro včelstvo je ideální, pokud je plodiště tvořeno jedním vysokým nástavkem. Medník by měl být naopak tvořen více nástavky, tak abychom naplněný medníkový nástavek s ještě nezralým medem mohli podstavit prázdným nástavkem. Včelstvo pak může v horním medníkovém nástavku zahušťovat nezralý med a do spodního nástavku dávat řidinu z pokračující či další snůšky. Polonástavek je k tomuto účelu ideální. Není zanedbatelná ani jeho poloviční hmotnost, kterou ocení každý včelař.

Vytáčení

Vytáčíme zásadně zralý med, který má méně než 20 % vody, což je úroveň platné potravinářské normy. Norma „Český med“ je ještě o 2 procentní body přísnější. Obsah vody je důležitý z hlediska skladování medu. Má-li med 21 % vody a více, začíná kvasit. Následné vyřizování reklamací nespokojených zákazníků za to nestojí. Obsah vody zjistíme refraktometrem, či se řídíme obecnými včelařskými pravidly:

1) Med zásadně neodebíráme, dokud trvá snůška. Ač je většina buněk zavíčkovaná, létavky doplňují řidinou i okrajové volné buňky. Při poklepu medným plástem by nic nemělo odstřikovat.

2) Platí všeobecný předpoklad, že zavíčkovaný med má obsah vody již dostatečně nízký, aby med po vytočení nekvasil. Ale ne vždy to platí. Při prudkých snůškách může dojít k situaci, kdy i zavíčkovaný med má obsah vody přes 20 %.

3) Častým důvodem vysokého obsahu vody v medu je nevhodná konstrukce úlu. Nevhodnost neuteplených nástavků se může projevit zvláště v chladném počasí. V úle je vysoká vzdušná vlhkost a včelstvo aktivním větráním podporuje výměnu vlhkého vzduchu za venkovní sušší. Pokud jsou ale v úle studené stěny, vlhkost se na nich vysráží, místo aby v plynné formě unikla z úlu. Následně nezavíčkovaný med v krajních plástech zpětně váže vodu. To vše díky tomu, že je med vysoce hygroskopický a váže vodu z vlhkého vduchu.

4) Další komplikace, kterou si lze přivodit nevhodnou konstrukcí úlu, je celozasíťované dno. V posledních 20 letech se to stalo módou, ale pokud nelze zasíťovanou plochu zaslepit, může toto dno přispět k vyššímu obsahu vody v medu. Jednoznačně se to projevilo v květnu 2010, kdy výbuch islandské sopky  Eyjafjallajökull, ovlivnil počasí během řepkové snůšky a denně pršelo. Spousty vlhkého vzduchu, který do úlu proudil nejen česnem, ale i celozasíťovaným dnem, včelstva nezvládala aktivně odvětrat a přinášený nektar včelstva nedokázala dostatečně zahustit. To platilo pro včelstva, umístěná volně na včelnicích. Pokud byla včelstva umístěná v kočovných vozech či ve včelínech, pak už tato nevýhoda neplatila. Vzduch v relativně uzavřeném prostoru je sušší a vlhkost v úlech již tak masivně neovlivňuje.

Pokud i přes všechna preventivní opatření vytočíme příliš vlhký med, nezbývá, než jej vysušit, či použít na výrobu medoviny. Vysušování je ale opatření, které není v souladu se šetrným zpracováním medu. Nicméně poměrně hodně včelařů jej provádí.    

Zavíčkovaný panenský plást

Plásty před vytočením odvíčkujeme. Nejčastěji používáme odvíčkovací vidličky. Při větším množství se vyplatí odvíčkovací nůž. Dá se ale požít jen u polorámků, které jsou z panenského vosku.  

Odvíčkování vyhřívaným nožem

Seřezávání plástu na šíři horní a spodní loučky

Zpracování medu

Med by měl při výtoku z medometu stužkovat a pravidelně se skládat.

Vytáčení v tangenciálním medometu

Hrubým sítem zachytíme hrubé nečistoty.

Cezení medu přes hrubé síto

Při dalším zpracování používáme jemné síto, tak abychom zachytili i jemnější úlomky vosku.

Cezení medu přes jemné síto

Vytočený med necháme minimálně 24 hodin vyčeřit. Za tuto dobu se na hladinu medu vyplaví pěna, tvořená pylem, malými úlomky vosku, které prošly i jemným sítem a bublinkami vzduchu. Tuto pěnu je nutno z hladiny medu opatrně sebrat. Mnozí včelaři ji používají pro vlastní spotřebu, jako to nejlepší z medu. Nicméně zákazníci na pěnu na povrchu medu pohlížejí s podezřením a těžko jim to jednotlivě vysvětlovat. Zákazníci od českých včelařů očekávají kvalitní med a proto musíme dělat vše pro to, abychom je v jejich očekávání nezklamali. Politika supermarketů, které se předhánějí v nabídce co nejlevněších směsí medů z celého světa, dělá medu velmi špatnou pověst. Je to jen na nás, abychom nevčelařské veřejnosti zachovali důvěru k medu, jako k potravině, která není dehonestována průmyslovým zpracováním.  

Ing. Pavel Cimala, chovatel matek Carnica Cimala,

www.vcelimed.cz