Setkání Dadantklubu 2017 ve Vodňanech
16. setkání Dadantklubu ve Vodňanech 9.-10. 9. 2017
Letošní setkání se po krátké době konalo opět v královském městě Vodňany.
Členové klubu ze vzdálenějších částí republiky se na místo přesunuli již v pátek. Pro některé bylo ubytování zajištěno v MEVPISu a pro ostatní v Zábavném centru Družba.
Večer po večeři se již živě diskutovalo o včelařské problematice. Výbor se přesunul do MEVPISu, kde projednal program srazu.
Sobotní snídaně byla objednána v restauraci Družba, odkud po 7:30 odjížděl zájezdový autobus směr Bavorsko.
První zastávka byla v Obermaisbachu u včelaře Michaela Schillera, který nás přivítal na svém statku, kde v systému Dadant chová 60 včelstev včely Buckfast.
Včelařit začal poměrně nedávno, v roce 2003. Pracuje s rámkovou mírou 448x285 mm v plodišti a 448x137 mm v medníku. Ve svém úlovém systému využívá mateří mřížku. V jednom nástavku má 12 rámků.
V plodišti používá komorovací přepážku, s jejíž pomocí včelstva zužuje podle aktuálního stavu. Zabývá se chovem matek v oploďňáčcích.
Při zimování Buckfastky nastává velmi krátká zimní pauza v plodování. K tomu, aby bylo možné včelstva přeléčit proti varroáze, se naši hostitelé snaží zjistit přesné období pauzy pomocí měření teploty uvnitř úlu.
K pokrytí zvýšené energie potřebné k dlouhému plodování matek, dodávají na zimu cca 20 kg zásob. Krmí pšeničným hydrolyzátem přes rámkové krmítko.
U pana Schillera nás očekával i Thomas Jauk, předseda Zemského spolku bavorských včelařů a Andreas Zoelzer, předseda chovatelů matek včely Buckfast. Během návštěvy nás seznámili se situací chovu včel v Bavorsku. Ze statistik jsme se dozvědli, že v Německu je asi 5x nižší zavčelení než v České republice.
Majitel farmy nám ukázal svou automatickou odvíčkovací linku se separátorem vosku.
K vytáčení používá radiální medomet. V případě vyššího obsahu vody v medu odebraném ze včelstev ji odpařuje pomocí ventilátoru zabudovaného do víka na nástavku a odvlhčovače vzduchu. S tímto postupem má dobré zkušenosti. Med uchovává v plastových nádobách.
Po rozloučení a společném fotografování před autobusem jsme přejeli do Birnbrunnu do horského zájezdního hostince (Gasthof Kienberger) s 300letou tradicí, kde jsme měli zamluvený oběd (řízek, hranolky a zeleninový salát). V restauraci jsme se sešli s paní Heike Aumeier, která nás zavedla na jedno ze svých oplodňovacích stanovišť v Harrlingu, kde rozchovává matky Buckfast.
Chová 160 včelstev. S částí z nich kočuje za lesní snůškou do oblasti Schwarzwald vzdálené asi 400 km, kde si němečtí včelaři pronajímají pozemky k umístění včelstev. Svůj provoz má také v systému Dadant a na stejné rámkové míře jako pan Schiller. Paní nám ochotně v praxi předvedla svá chovná včelstva. Následně nám ukázala chov matek v miniplusech, kde odchovává většinu svých matek.
Po venkovní prohlídce jsme se přesunuli do prostor zrušené vesnické školy, kde na automatické lince vytáčí med, plní ho do obalů a skladuje. Její manžel má v jedné místnosti truhlářskou dílnu, kde vyrábí ze dřeva veškeré potřebné vybavení pro včelaření. S firmou jí ještě pomáhá syn. Část produkce medu a voskových výrobků se snaží prodat během hojně navštěvovaných adventních trhů.
Paní Aumeier je velmi energická žena, která rozumí své práci, kterou koná s nadšením. Podle jejích slov jí následující den čekala první volná neděle od letošního dubna.
Všichni navštívení včelaři k nám byli velmi vstřícní a diskutovat by bylo možné mnohem déle než nám dovoloval čas. Ve večerních hodinách jsme se vrátili zpět do Vodňan.
Po nedělní snídani se členové klubu přesunuli z Družby do MEVPISu, kde pokračoval program druhého dne setkání, který byl věnován výroční členské schůzi a řízené diskuzi o celkovém hodnocení včelařského zájezdu po Bavorsku.
