Březen - začátek včelařské sezóny
Krásné vyzimování po dlouhé zimě
Březen – v přírodě mizí poslední zbytky sněhu a včelstva zakládají velké plochy plodu pro jarní obměnu generací
Zimující včelstva
Březen je pro včelstva již jednoznačně ve znamení probouzející se přírody a začátku nové včelařské sezóny. Prvních proletů se dočkají i včelaři, jejichž včelstva zimují ve vyšších polohách. Čím později nastane první prolet, tím větší je to pro včelaře svátek. Na datu prvního proletu se jasně ukazuje, jak jsou přírodní podmínky pro včelaření v ČR rozmanité. Data prvního proletu jsou pro různá stanoviště rozdílná až o jeden měsíc. Vzpomínám si na zimu a jaro 2009, kdy jsme čekali pod Králickým Sněžníkem na první prolet až do úplného konce března. Příroda byla stále pod sněhem a včelstva trpělivě čekala. Já čekal méně trpělivě, nicméně když konečně přišlo oteplení a první prohlídka potvrdila dobré přezimování, byl to zážitek, který stál za skupinové foto. Viz obr. č. 1.
Jarní prohlídka
Jarní prohlídka je pro většinu natěšených včelařů první informací o stavu včelstev po zimě. U každého včelstva bychom měli zjistit, zda má kladoucí matku, zda má dostatečné množství zásob a jak je silné. Kladoucí matku zbytečně nehledáme, stačí zaznamenat přítomnost zavíčkovaného plodu. Množství zásob by nemělo klesnout pod 6 kg, protože nyní půjde spotřeba glycidových zásob rychle nahoru. Sílu včelstva odhadujeme podle počtu obsednutých plástů. Pokud jsou některá včelstva hodně slabá, je lepší je vzájemně pospojovat a nečekat na zázraky. Za slabá včelstva považujeme ta, jejichž síla je menší, než 50 % velikosti nejlepších včelstev. Viz obr. č. 2.
Plemenné včelstvo Carnica Cimala před jarní prohlídkou
První významné zdroje pylu
Během března příroda včelstvům nabízí významnější zdroje pylu na lískových keřích. Je to základní podmínka pro výživu plodu. Velikost plodových ploch je omezena prostorem, který je včelstvo schopno obsednout během nočních poklesů teplot a také množstvím bílkovinné potravy, které včelstvo na vykrmení plodu v období larválního vývoje potřebuje. Pyl nenahradí nic, a proto je důležité dlouhodobě dbát na dostatek zdrojů pylu v okolí včelnic.
Jarní prohlídka a zúžení včelstev
Včelaři, kteří chtějí dostat svá včelstva do optimální síly na první velkou jarní snůšku (řepka ozimá, javor klen), provádí při první jarní prohlídce zúžení včelstva na velikost obsednutého prostoru. Je to prastará metoda, kterou vymyslel Charles Dadant ve 2. polovině 19. století. Časem byla pozapomenuta, aby se po letech znovu vynořila z historie a prokázala svou funkčnost. V současnosti se tato metoda používá v Maďarsku v nízkonástavkových úlech, v Dadantech na Sicílii, v Česku v Eurodadantu a v ostatních úlových soustavách, kde to umožňuje konstrukce úlu a včelař se pro toto opatření rozhodne. Osobně jsem byl k tomuto opatření dlouho nedůvěřivý, ale po vyzkoušení jsem jej přijal za své. Je k tomu potřeba 1–2 dělicí přepážky, které jsou uteplené a v horní třetině mají klasické očko. Je důležité, aby byly vyrobeny přesně na vzdálenost stěn úlu. Musí těsnit. Původní přepážku, kterou používal Charles Dadant vidíte na obrázku č. 3. Po 2. světové válce propagoval používání přepážek sovětský včelař Blinov. Používala se na stejném principu. U nás tyto přepážky byly součástí opatření, známého jako komorování včelstev. Současnou přepážku používanou v Eurodadantu vidíte na obr. č. 4. Její znovuoživení prosadil Ing. Vladimír Řeháček.
Dělicí přepážka v Eurodadantu
Dělicí přepážka originál,( Dadant System of Beekeeping, C.P.Dadant, Hamilton, ILLINOIS 1920)
Princip opatření spočívá v zúžení včelstva na obsednutý prostor dělicími přepážkami z obou stran. Viz obr. č. 5.
Včelstvo zúžené na obsednutý prostor
Neobsednuté plásty se umístí těsně za přepážky z druhé strany. Plásty se zásobami, které jsou na prvním místě vně utepleného včelstva, opatrně přejedeme naplocho rozpěrákem přes víčka zásob, abychom včelstva přiměli k jejich vyčištění. Dělnice se za příznivých teplotních podmínek vydávají ze zatepleného prostoru za přepážky a přenášejí zásoby z těchto plástů do plodového tělesa. Reakce včelstva je jednoznačná. Do tohoto zásahu matka kladla jen v prostoru ve středu chumáče, který včelstvo dokázalo vyhřát na teplotu vhodnou k výchově plodu (35 °C). Zúžením včelstva se tento vyhřátý prostor radikálně rozšíří a matce se tak nabízí vyhřátý prostor pro rozšíření plodových ploch (obr. č. 6).
Velikost zakladené plochy před a po zúžení
Zároveň včelstvo přemisťuje již jednou zpracované zásoby ze zásobních plástů zpoza přepážek, což simuluje snůšku a motivuje matku ke kladení. Vzhledem k tomu, že jsme z dotykové zóny zimujícího včelstva odstranili chladné stěny, na kterých se srážela vzdušná vlhkost, je dobré včelstvům v tomto období dodávat krmítkem vodu. Rozhodnutí o podávání vody má souvislost i s denními teplotními podmínkami. Mohou-li létavky minimálně obden vylétnout z úlu pro vodu a nehrozí při tom, že se jich polovina nevrátí díky zachladnutí, není toto opatření nezbytné. V opačném případě dáváme včelstvům 0,5% roztok soli v teplé vodě. Jako krmítko se nejlépe osvědčila sklenice s prosakovacím víčkem, kterou umisťujeme přímo nad zúžený prostor. Sklenici zaizolujeme, aby si voda podržela co nejdéle příznivou teplotu. Včelstvo zpočátku spotřebuje cca 1 l vody za týden, později se spotřeba zvyšuje až na dvojnásobek.
Termoterapie
Výše popsané opatření má i jeden významný vedlejší efekt, který nazýváme termoterapie. Je to preventivní přeléčení přezimovaného včelstva vlastním teplem proti nosemóze. Princip spočívá v tom, že spory Nosemy apis se nejlépe šíří při teplotě 30 – 34 °C. Zúžíme-li včelstvo na obsednutý prostor, vytvoříme podmínky pro to, aby včelstvo udrželo teplotu plodového tělesa (35 °C) ve většině zúženého prostoru. Spory nosemózy ve včelstvu se sice nezničí, ale také se dále nemnoží. Po 21 dnech se ve včelstvu začnou líhnout silné generace mladých včel, které se v tomto prostředí nosemózou nenakazí. Vzhledem k postupnému nahrazování zimních včel mladými včelami, bude ve včelstvu docházet ke snižování infekčního tlaku. Termoterapie je vyzkoušená a funguje proti parazitické houbě Nosema apis. V současné době víc včelstva trápí Nosema ceranae, která je podstatně invazivnější a která by měla být i méně náchylná na teplotní podmínky při svém množení. Nicméně praxe dokazuje, že jarní termoterapie včelstev má blahodárný vliv na ochranu včel i proti parazitické houbě Nosema ceranae.
Výše popsané jarní zužování včelstev je poměrně pracné opatření, které nebudou provádět včelaři, kteří ošetřují svá včelstva extenzívním způsobem. Je to návod pro včelaře, kteří mají zájem se včelstvům věnovat a ač není ČR pro včelaření prostorem s ideálními podmínkami, chtějí něco udělat pro dobrý jarní rozvoj včelstev.
Ing. Pavel Cimala, chovatel matek Carnica Cimala,
e-mail: cimala@vcelimed.cz
