Duben - období prudkého růstu síly včelstva
Vitalita včelstev
V dubnu dochází ve většině včelstev k postupnému nahrazování zimních včel mladými včelami. Včelstva musí překonat kritickou hranici, která je dána schopností včelstva odchovat větší množství mladých včel, než jich přirozeně uhyne. Tato schopnost je dána vitalitou včelstev a zároveň je silně ovlivněna souhrnem přírodních a klimatických podmínek od podletí přes průběh zimy až po načasování příchodu jara. Čím jsou podmínky k zimování včelstev nepříznivější, tím více vitalita včelstev vynikne. Zároveň je vitalita vysoce dědivá a je velmi vhodné posuzovat tuto vlastnost při výběru plemenných včelstev.
Sílící včelstva
Plochy plodu rostou zároveň s velikostí včelstva. Růst je podmíněn dostatkem zásob a pylu. Glycidové zásoby by včelstva měla mít v dostatečném množství z podletního krmení. Včelstva na jaře krmíme jen v případě, že by se množství zásob dostalo pod kritickou hranici cca 6 kg. Vedle dostatku glycidových zásob je nejdůležitější a zároveň nejproměnlivější podmínkou přísun čerstvého pylu z přírodních zdrojů. V první polovině dubna jsou nejbohatším zdrojem pylu vrby jívy, osiky a modříny. Včelstva ukládají čerstvě donesený pyl do těsné blízkosti otevřeného plodu. Obecně platí, že včelstvo využije pro výživu plodu pyl, který je uložen do vzdálenosti cca 5 cm od plodu. Viz obrázek č. 2,3 a 4.
Plást s otevřeným plodem uprostřed plodového tělesa (Obrázek pořízen počátkem dubna 2016)
Plást s otevřeným plodem na kraji plodového tělesa (Obrázek pořízen počátkem dubna 2016)
Plást s čerstvou pylovou deskou, sousedící s plodovým tělesem (Obrázek pořízen počátkem dubna 2016)
Pokud má včelstvo k dispozici pylovou desku s loňským pylem, ale tato pylová deska je mimo plodové hnízdo, včelstvo ji nevyužije do té doby, dokud nerozšíří plodové hnízdo až pylové desce, případně dokud ji k plodovému hnízdu nepřisune včelař. V některých letech nastane během dubna vícedenní chladná perioda, létavky nemohou doplnit aktuální zásoby pylu z přírodních zdrojů a rozvoj včelstva se na několik dnů zcela zastaví. Při prohlídce po chladné periodě konstatujeme, že v plodišti jsou jen vybíhající zbytky zavíčkovaného plodu a plochy vajíček. Naposledy se tento vývoj udál v dubnu 2015. Následkem takovéto chladné periody se rozvoj včelstva pozdrží úměrně k délce chladné periody.
Rozšiřování včelstev
V závislosti na rostoucí síle včelstva provádíme jeho rozšiřování. Je to ideální období na vkládání prvních mezistěn. Obvykle se časově shoduje s počátkem květu ovocných stromů.
U Eurodadantu tento okamžik nastává přibližně 25 dní po zúžení včelstva na obsednutý prostor. V tu dobu se již líhnou početně silné generace mladušek a prostor mezi dělicími přepážkami jim přestává stačit. Viz obrázek č. 5.
Včelstvo zralé na rozšíření
Takové včelstvo má dobře našlápnuto a můžeme jej rozšířit o 1 – 2 mezistěny. Míra rozšíření záleží na síle včelstva a úsudku samotného včelaře. Před rozšířením odstraníme souše vně přepážek, které jsou v tuto dobu zpravidla již bez zásob, a můžeme je vyřadit. Přepážky posuneme směrem ke kraji nástavku o jednu pozici a na jejich původní místo vložíme jednu mezistěnu. U silných včelstev vložíme jednu mezistěnu zleva a jednu zprava. U slabších včelstev rozšiřujeme jen o jednu mezistěnu, případně první rozšíření odložíme do doby, než včelstvo „začne kynout“. Zásadně při prvním rozšiřování nevkládáme mezistěny mezi plodové plásty. Tím by došlo k roztržení plodového tělesa a včelstvo by tento stav při prudkém poklesu venkovní teploty nemuselo zvládnout. Zároveň odvíčkujeme další dva tmavé zásobní plásty vně přepážek, pakliže tam ještě nějaké jsou. Včelstvo necháme 7 – 10 dní budovat. Při další kontrole jsou mezistěny již většinou vystavěné a některé i zakladené. Přepážka v tuto chvíli vykonává i funkci krycího plástu a svou tepelnou setrvačností umožní včelstvu tepelně ovládnout i krajní mezistěnu. Vystavěné mezistěny převěsíme do středu plodového tělesa takovým způsobem, aby nebyly vedle sebe. Pokud se tak ještě nestalo, matka mezistěny velice rychle zaklade. Na jejich původní pozice vložíme další mezistěny, odstraníme vyčištěné souše za přepážkami a opět posuneme přepážky o 1 pozici k okraji nástavku. U včelstev, u kterých již není kam přepážky posunout, přepážky vyjmeme, do krajních pozic posuneme krycí plásty a poslední mezistěny vložíme opět mezi plodové těleso a krycí plásty.
Včelstva mají během tohoto růstu možnost rozšíření i do manipulačního nástavku pod plodištěm, kde matka velice ráda vyhledává žemlový trubčí plást z minulého roku a zakládá ho. Pokud se včelstvo tímto způsobem rozšíří i do manipulačního nástavku, je vše na dobré cestě. Viz obrázek č. 6. trubčina).
Zakladená trubčina pod plodištěm
Celý duben necháváme včelstva budovat a plodovat. Včelstva postupně sílí a drobné snůšky z ovocných stromů je podněcují ke stavbě i zakládání plodových ploch.
První snůška
V druhé polovině dubna již v nejteplejších oblastech nastupuje první velká snůška z řepky ozimé. Doba kvetení řepky se díky šlechtění neustále mírně posouvá do časnějších termínů, a proto je čím dál důležitější mít včelstva na první velkou snůšku v co nejlepší kondici. Viz obrázek č. 7.
15. 4. 2009 - včelstvo v plné kondici
Ing. Pavel Cimala, chovatel matek Carnica Cimala,
e-mail: cimala@vcelimed.cz
